Do evropských voleb jdeme v koalici s Volt Česká republika. Tříštit nevládní a skutečně proevropské síly by nedávalo smysl, zvlášť když si sedneme programově i lidsky.

Všichni jednoznačně milujeme Česko, ale stejně tak EU, které jsme nedílnou součástí. Už se nemůžeme dočkat, až vám představíme naše kandidáty a kandidátky i náš program.

Když se k tomu přidá Náhordní Karabach, který z většiny obývají Arméni, a po rozpadu SSSR připadl Ázerbájdžánu, který jej ze všech stran obklopuje, fungující vztahy obou států jsou prakticky nemožné. Ukázala to válka v 90. letech, po které 16% území Ázerbájdžánu včetně Karabachu připadlo Arménii. Tehdy Arménii materiálně podporovalo Rusko. V roce 2020 se situace obrátila a Ázerbájdžán, který využil peněz z ropy a zemního plynu k modernizaci armády, zvítězil a Náhordní Karabach prakticky odřízl od Arménie. Rusko tehdy Arménii zklamalo, a i když vyslalo jednotky k zajištění příměří, svého spojence reálně hodilo přes palubu. Teď je věc dokonána a Náhorní Karabach a tamní neuznaná arménská republika Arcach definitivně připadnou Ázerbájdžánu. Rusko opět jen přihlíží, zatímco probíhá masový exodus Arménů, kteří se i přes ujišťování ze strany Ázerbájdžánu obávají čistek. A Turecko prostřednictvím Erdoğana mezitím začíná hovořit o propojení území spojeneckého Ázerbájdžánu pozemním koridorem, který by ale nevyhnutelně musel vést přes území samotné jižní Arménie a možná vyústil i ve větší ztráty jejího území. To vše za situace, kdy za uplynulý rok byly při hraničních střetech zabity stovky lidí a i teď Ázerbájdžán hovoří o odvetných krocích po údajné smrti jednoho z jeho vojáků v pohraničí.

Evropská unie by za téhle situace měla zvýšit svoji přítomnost v oblasti a vést obě strany nejen k příměří, ale trvajícímu míru a konečně vypořádání svých sporů. Zatím od začátku roku v zemi působí civilní operace EUMA, která monitoruje situace hlavně v hraničních oblastech a čítá přibližně 100 pracovníků. Tuto misi je potřeba navýšit a nabídnout také alespoň symbolickou vojenskou mírovou misi. Ne z důvodu vyhrocení situace, ale naopak k jejímu zklidnění a zajištění územní celistvosti Arménie. Ázerbájdžán je aktuálně významným obchodním partnerem EU a do země proudí značné množství peněz za ropu a zemní plyn. Tohoto silného vztahu bychom měli využít také k ochraně Arménů na území bývalé republiky Arcach i zbytku Ázerbájdžánského území před jakýmikoliv násilnostmi a zajištění možnosti jejich bezpečného návratu domů, až se situace uklidní. Své pozice bychom měli využít i k tomu, abychom obě strany dostali k jednomu stolu a vyvážili mocenské zájmy Turecka a Ruska.

Rusko Arménii zklamalo. V minulosti jí zabránilo v prohloubení obchodních a hospodářských vztahů se západem i sousedním Íránem a ve větší spolupráci s EU. Tím z ní vytvořilo fakticky svůj protektorát, protože krom krátké hranice s Íránem a severní hranice s Gruzií je Arménie prakticky izolovaná a většina délky jejích hranic je s Tureckem a Ázerbájdžánem, které jsou prakticky neprostupné. To ji nechalo Rusku na pospas a potřebující jeho ochranu pro zajištění vlastní suverenity. Potřebné garance jí ale Rusko, které krvácí na vlastní agresi proti Ukrajině, už zcela zjevně není schopno poskytnout a vyklízí své mocenské pozice na Kavkaze.

Jako EU se nám tak naskýtá jedinečná příležitost dostat jak Arménii, tak Gruzii z mocenské sféry Ruska a závislosti na něm a konečně jim pomoci k vlastní emancipaci a rozvoji i lepším vztahům s jejich sousedy. Rusku vyhovovalo mít na své jižní hranici oslabené a závislé sousedy. Ti se teď mohou stát strategickými partnery EU a směřovat k pevnějším vztahům s námi a jednou i ke členství v EU. Vzhledem k mnohem tradičnějším a konzervativnějším společnostem, které vnímají odlišně otázku základních práv a svobod to bude dlouhá cesta, ale tu možnost ji nastoupit si konečně zaslouží. Alternativou je bohužel jen roztahovačná politika Turecka a jeho spojenců, nebo jednoho dne návrat Ruska. Tomu bychom je neměli nechat napospas.

Pomůžeme si tím z hlediska bezpečnosti i my sami. Stabilizujeme své sousedství a ukážeme Rusku i Turecku, že si nemohou dělat, co je napadne. A hlavně si zabezpečíme spolehlivější přístup ke strategickým zdrojům a dále snížíme svoji závislost na obou aktérech, ať už jde o zdroje samotné nebo o tranzit, kterou proti nám oba mohou kdykoliv využít. S Tureckem se pak bude snadněji hledat i kompromis ve sporu o naleziště ve východním Středomoří. Pokud má být Evropská unie spolu se svými zájmy brána ostatními mocnostmi vážně, musí se konečně začít chovat jako silný hráč.

Dnes už dávno nevedeme v politice souboj pravice a levice. Nejdůležitější je dnes boj o to, zda chceme patřit na západ, koukat se dopředu a zasazovat se o rovná práva všech. V posledních dvou letech jsme konečně začali zase pokukovat na západ. Teď ještě začít myslet i na budoucnost a naučit se úctě ke všem lidem a jejich právům. Sestava, která dnes ve Sněmovně sedí, toho ale zjevně schopná není.

Tohle je hlavní důvod, proč jsme před lety založili naše hnutí a rozhodli se ho krok po kroku budovat a postupně se zapojovat do dalších voleb. Protože si všichni zasloužíme respekt a vizi lepší budoucnosti. Dnešek je jasnou ukázkou toho, že přesně tohle nám současní politici nejsou schopni nabídnout.

Usnesení bylo přijato

Když Rusko napadlo Ukrajinu, rozhodli se někteří občané ČR odjet na Ukrajinu osobně ji pomoci bránit. A udělali to přesto, že služba v řadách ukrajinské armády je formálně v ČR trestným činem. Slíbil jsem tehdy, že napnu všechny své síly politika i právníka, aby nebyl nikdo za pomoc Ukrajině v boji proti ruskému agresorovi trestán.

Václav Láska

„Hlas starostů a zástupců evropských měst by měl být v Evropské unii více slyšet. Často jsou to totiž právě oni, kteří jsou první na ráně při řešení mnoha problémů.“

Monika Shaw Salajová

První místopředseda Lukáš Kostínek poté vedl debatu především na poli energetiky a kladl důraz na aktivní komunikaci s občany.

„Během diskuze s europoslanci nebo bývalou Belgickou ministryní pro energetiku jsem vedle návrhů řešení energetické krize především klad důraz na komunikaci s občany. Protože pokud vlády ztratí jejich podporu, těžko po nich mohou požadovat, aby omezili svoji spotřebu a pohodlí. Bez podpory občanů se jednotný postup EU proti Rusku začne drolit a nakonec může být ohrožena i naše demokracie. Zatímco na Ukrajině mluví zbraně, na západě se vede hlavně válka o veřejné mínění. Rusko s ní začalo již před lety a pokud ji vlády nechtějí nyní prohrát, musí všem dát jasně najevo – nenecháme nikoho padnout a společně to všechno zvládneme.“

Lukáš Kostínek

Jeho útok daleko za frontovou linií z dnešního rána je jen dalším dokladem toho, že prohrává.

Martin Krsek

Rusko není pouze teroristický stát, je ještě horší.

Vedení Ruské federace jsou váleční zločinci, kteří patří před mezinárodní soudní tribunál stejně, jako kdysi nacisti.

Ruská armáda znovu cíleně ostřeluje civilní cíle na několika místech Ukrajiny. Masivní ostřelování obytných zón není legitimní vojenský postup, ale čisté barbarství. Nezapomeňme, že Rusko má na svědomí mučírny, popravování civilistů nebo masové hroby, které se našly na osvobozených ukrajinských území. Tyto zločiny musí být potrestány stejně, jako zločiny nacistů po druhé světové válce.

Důležité je, jak říká Martin Krsek, senátor: Nenechme se Putinem zastrašit, prohrává.

Česko jako pevná součást NATO a EU. Porážka Ruska na Ukrajině a potrestání ruských zločinů. Lidská práva a ochrana životního prostředí jako mé nejvyšší priority. To je z čeho neuhnu jako politik i otec tří dětí. A teď jsem připraven se bavit s kýmkoliv o tom, co ho trápí a jak to řešit.

Jsme součástí západních demokracií, Evropské unie a NATO. A tak to musí být i nadále. Ekonomická spolupráce je důležitá, ale nikdy nesmí být vykoupena nutností zavírat oči před zločiny, které státy páchají v zahraničí nebo na vlastním obyvatelstvu. Jako nyní například Rusko. Naše národní důstojnost a respekt se koupit nedá.

O víkendu se konala konference pořádaná Young Democrats for Europe (YDE). Možnosti vyjet za hranice a debatovat s mladými lidmi o budoucnosti EU se mile rád zhostil Samuel Týče.

Silnou a sebevědomou armádu, která by byla rovnocenná té americké, může však EU zajistit pouze jednotným postupem. Prvním krokem musí být vytvoření jednotek rychlého nasazení (𝗘𝗨 𝗧𝗮𝘀𝗸 𝗙𝗼𝗿𝗰𝗲 ) po vzoru NATO. Jsme přesvědčeni, že naše země by byla ideálním kandidátem pro hlavní operační středisko této jednotky.

Dáme tím tak jasně najevo, že je naše země důležitým spojencem, ale také, že EU je jednotným a silným hráčem na geopolitické scéně.